Pro prvňáky

• Tužky č. 2 (3 ks)

• Guma

• Pouzdro

• Pastelky (12 ks)

• Ořezávátko

• Lepidlo (tuba, např. Kores)

• Nůžky s kulatou špičkou

• Pytlík na TV

• Cvičební úbor (trenky, tričko, boty se světlou podrážkou)

• Papuče

Možnost odkladu povinné školní docházky řeší novela školského zákona vyhlášená pod č. 472/2011 Sb. s platností od 1. 1. 2012. Zákonný zástupce žáka má možnost požádat ředitele školy, do které se dostavil k zápisu, o odklad povinné školní docházky.

Žádost se podává v písemné podobě do 31. května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Tato žádost musí být doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa.

Nejčastějšími důvody k odkladu povinné školní docházky dítěte jsou jeho problémy se soustředěním, s pozorností, s výslovností a s vyjadřováním, zdravotní problémy, nedostatky v oblasti grafomotoriky, problémy s navazováním kontaktů. U chlapců je to často i sociální dospívání, které bývá pomalejší než u dívek.

Postup při odkladu povinné školní docházky

• Rozhodnutí o odkladu povinné školní docházky není nic formálního a nelze jej udělat jenom na základě přání rodičů, kteří si třeba chtějí prodloužit relativně klidné období školky o další rok, nebo si myslí, že dítěti takto prodlouží dětství.

• Na jedné straně je nezralé dítě ohroženo selháním a neúspěšností ve školním prostředí a na straně druhé je možné u zralého dítěte „propásnout“ vhodný okamžik, kdy je připravené začít se učit.

• Odklad školní docházky je především preventivním opatřením, kterým se zabrání potížím dítěte při nástupu k plnění povinné školní docházky, způsobeným školní nezralostí nebo nepřipraveností k převzetí role školáka.

• Do 31. 5. musí ředitelce školy doručit písemné náležitosti spolu s žádostí o odklad povinné školní docházky. Školským poradenským zařízením rozumíme pedagogicko-psychologickou poradnu nebo v případě dětí se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním speciálně pedagogické centrum.

• Rozhodnutí o odkladu školní docházky není dobré odkládat na poslední chvíli. Objednací termíny v poradenských zařízení bývají v době kolem zápisu často obsazené a také dítě samo potřebuje vědět, zda do školy půjde či nikoli.

Dovednosti a návyky důležité pro školu dítě nezíská samozřejmě jen tím, že dosáhne věku 6 let. Každé dítě se vyvíjí vlastním tempem a je ovlivňováno řadou faktorů, jakými mohou být rodinné zázemí nebo délka pobytu v mateřské škole. Je nutné si uvědomit, co všechno se pro dítě se vstupem do školy změní. Činnosti jsou povinné, doba řízené práce se zvyšuje, dítě musí dodržovat pravidla výuky, orientovat se samostatně v chodu budovy, samostatně pracovat, tlumit impulsy a momentální nápady, spolupracovat v určený čas s paní učitelkou, případně s ostatními dětmi.

Školní zralost je tedy stav dítěte, který zahrnuje jeho zdravotní, psychickou a sociální způsobilost začít školní docházku. Je pojímána spíše z psychologického hlediska a zohledňuje biologickou podstatu, tedy proces zrání. Školní připravenost je záležitostí více pedagogickou a zohledňuje proces učení. Obě kategorie spolu úzce souvisí, doplňují se a prolínají spolu. Ke zvládnutí povinností školní docházky je třeba, aby dítě bylo zralé a připravené na vstup do první třídy, aby byl jeho organismus schopen adaptovat se na prostředí školy. Nejčastěji se uvádějí tři složky školní zralosti fyzická (tělesná), psychická, sociální a emocionální.

Fyzická zralost

Fyzická zralost je v tomto věku velice individuální. Dítě dozrává pro školní docházku přibližně v 6 letech a čtyřech měsících. Děvčata by měla v tomto věku dosahovat průměrné výšky 105 až 115 cm, chlapci 110 až 118 cm. U děvčat se váha pohybuje mezi 19 a 23 kg, u chlapců pak mezi 17 a 22 kilogramy. Nezapomínejme však na individuální odchylky způsobené geneticky, kdy jsou rodiče například nadprůměrně vysocí, štíhlí, či naopak menšího vzrůstu. Dochází k první proměně tělesné stavby, postava se protahuje, končetiny se prodlužují. Změny vedou k dosažení „filipínské míry", kdy si dítě sáhne pravou rukou přes temeno hlavy na levé ucho. S proměnou tělesných proporcí totiž úzce souvisí změny v ovládání těla. Dítě je schopno přesnějších pohybů, které dříve nezvládalo a které jsou nezbytné pro úspěšné zvládání psaní, lépe také koordinuje automatické a volní pohyby. Neméně důležitý pro stanovení stupně fyzické zralosti je také vývoj zubů – započetí druhé dentice. Opakovaně se ukazuje důležitým i celkový zdravotní stav. Před šestým rokem věku dochází u dítěte také k vyhranění laterality rukou.

Psychická zralost

Tímto pojmem označujeme celou řadu aspektů. V první řadě je to dosažená úroveň v oblasti poznávacích procesů (sluchové a zrakové rozlišování, analyticko-syntetické myšlení ). Nutná je určitá kapacita paměti, zejména schopnost záměrného zapamatování a soustředění. Chápání světa by mělo být již více realistické, fantazijní pohled by měl být postupně snižován. Dochází k přechodu od názorného myšlení k myšlení logickému. Důležitá je i dosažená úroveň v rozvoji řeči (bohatá slovní zásoba, eliminace poruch výslovnosti, gramaticky správná řeč). Podkladem pro rozvoj dovednosti psaní je vyspělá grafomotorika. Nezbytný je správný a fixovaný úchop tužky, kresba by měla být bohatá na detaily, propracovaná, vyspělá. Dítě by mělo být schopno napodobit geometrické tvary, správně zobrazovat figurální kresbu. Velmi důležitou otázkou je úroveň pracovní zralosti. Zájem o hru sice ještě přetrvává, ale současně by se mělo dítě zajímat o činnosti podobající se školním úkolům (např. úkoly v dětských časopisech). Mělo by se umět záměrně soustředit po určitou dobu, pracovat v řízené činnosti, mělo by být samostatné a aktivní, stačit v pracovním tempu ostatním dětem.

Sociální a emocionální zralost

Dítě nastupující do školy by se mělo umět odloučit na určitou dobu od rodiny. Mělo by být připraveno vzít na sebe roli školáka, diferencovaně reagovat na učitele a spolužáky. Dále musí být schopno podřídit se frontální formě práce ve skupině, plnit požadavky skupiny a kooperovat ve skupině. Emočně by mělo být dítě stálejší než v předchozí době, kdy bylo charakteristické časté kolísání či střídání nálad, mělo by být schopno potlačit svou afektivitu. Mělo by umět regulovat svá přání, potřeby i chování. Na počátku tohoto období je tedy většina dětí připravena opustit na krátkou chvíli bezpečí rodiny a zahájit navazování vztahů mimo rodinu.

Školní nezralost

Školní nezralost je souhrnný název pro skupinu znaků, které mohou způsobovat rané školní selhání dítěte.

• Mezi hlavní projevy nezralosti dítěte patří nesamostatnost, neobratnost, přecitlivělost a impulzivnost (plačtivost, vzdorovitost), nesoustředěnost (přílišná hravost), neklid až agresivita, nebo naopak apatie.

• Nastoupí-li do školy nezralé dítě, je vystaveno dlouhodobé stresové situaci.

• Požadavky, na které nestačí, vedou k přetěžování, zvýšené únavě, vyčerpání, zvýšení nemocnosti dítěte. Je ohrožena jeho školní úspěšnost, může dojít k rozvoji tzv. syndromu neúspěšného dítěte.

• Výjimkou není ani vznik řady psychosociálních problémů, jako je rozvoj neurotických projevů - např. školní fobie, poruchy příjmu potravy, dále poruch chování - negativismus, zvýšená agresivita.

• Předčasný nástup do školy může ovlivnit i formování negativního sebepojetí, dítě vidí sebe samo jako neúspěšné, méněcenné. Může nastat problém se začleněním dítěte do formující se třídní skupiny, školsky neúspěšné dítě často stojí na okraji kolektivu.

• Učitelky mateřských škol jsou prvními odborníky, které na možnou školní nezralost mohou rodiče upozornit.

1. Dítě by mělo být dostatečně fyzicky a pohybově dospělé, vědomě ovládat své tělo, být plně samostatné v sebeobsluze.

2. Dítě by mělo být relativně citově samostatné a schopné kontrolovat a řídit své chování.

3. Dítě by mělo zvládat přiměřené jazykové, řečové a komunikativní dovednosti.

4. Dítě by mělo zvládat koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku, pravolevou orientaci.

5. Dítě by mělo být schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy.

6. Dítě by mělo zvládat jednoduché logické a myšlenkové operace a orientovat se v elementárních matematických pojmech.

7. Dítě by mělo mít dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a schopnost záměrně si zapamatovat a vědomě se učit.

8. Dítě by mělo být přiměřeně sociálně samostatné a zároveň sociálně vnímavé, schopné soužití,s vrstevníky ve skupině.

9. Dítě by mělo vnímat kulturní podněty a projevovat tvořivost.

10. Dítě by se mělo orientovat ve svém prostředí, v okolním světě i v praktickém životě.